Fyzioterapeutka radí: Úponové bolesti
Obecně má v poslední době sport větší a větší oblibu zejména mezi rekreačními sportovci, ale i z důvodu aktuálního trendu zdravého životního stylu. Tento stav se jeví samozřejmě velmi pozitivně, nicméně takový rekreační sportovec, který se bezhlavě vrhne do nového sportu bez potřebných znalostí o technice či prevenci, si může přivodit i nepříjemná zranění či některé typické bolestivé stavy u daného sportu. Nutno podotknout, že níže zmíněné stavy či úrazy se týkají i vrcholových sportovců a to mnohdy mnohem intenzivněji, ale spíše z důvodů výrazného přetížení pohybového aparátu a nekvalitní regenerace než z důvodů nedostatečné informovanosti.
Mezi nejtypičtější bolestivé stavy, které si sportovec (mnohdy nejen sportovec) může přivodit, patří úponové bolesti. Jedná se o stav, kdy při opakovaném přetěžování svalu či svalové skupiny dochází k nadměrnému tahu šlachy za svalový úpon, který je lokalizován na kosti. Tímto neadekvátním tahem tak v daném úponovém místě dochází ke vzniku mikrotrhlin, které se hojí jizvou a v pokročilém stadiu dochází složitým procesem až ke vzniku osteofitů (drobné kostěné výrůstky, které vznikají dlouhodobě následkem degenerace v oblasti svalového úponu).
Tento proces v akutní, ale i v chronické fázi, provází zánět, který se projevuje hlavně bolestí, nezřídka otokem či zarudnutím a následným snížením hybnosti. U pokročilých stavů může dojít až k částečnému vytrhnutí kostní tkáně nadměrným tahem šlachy. Úponové bolesti se označují jako entezopatie (enthezis- místo kde přechází šlacha v kost). Někdy se také hovoří o periostózach či tendopatiích. K nejčastějším entezopatiím patří epikondilitidy (tenisový, golfový či oštěpařský loket), kdy se nadměrně přetěžují zejména svaly předloktí, které se šlachou upínají na vnější či vnitřní výběžek pažní kosti (epikondyly humeru) v oblasti loketního kloubu. Dále se popisují entezopatie Achillovy šlachy (úpon na patní kosti) u sportů, kde se výrazněji zapojují svaly zadní strany lýtka (bolesti při stoji na špičce, v zátěži při běhu, skoku apod).
V neposlední řadě úponová bolest v oblasti velkého chocholíku kosti stehenní (trochanter major). Bolest vzniká na základě přetížení středního hýžďového svalu (aerobic, nárazová dlouhá chůze, turistika apod). Skokanské koleno (jumpers knee, entezopatie ligamentum patellae) se projevuje bolestí úponu čtyřhlavého svalu stehennního na horní části kosti holení. Zmíněné diagnozy jsou nejčastější, postihnuty však mohou být jakékoliv úpony či šlachy, pokud jsou neadekvátě přetěžovány nějákou nepřiměřenou zátěží určité svalové skupiny.
Terapie
Terapie v první fázi spočívá v dostatečně dlouhé době klidu či imobilizace. Naprostý klid a vyřazení zátěže po dobu minimálně 4-6ti týdnů, aby došlo ke kvalitní regeneraci a zhojení mikrotrhlin, je nezbytný. Společně s klidem je důležité zařadit i farmakologickou léčbu, která se zaměřuje na potlačení zánětu, který je zodpovědný za otok, zarudnutí a bolest. Nejprve se používají lokální nesteroidní antirevmatika a antiflogistika v podobě mastí či gelů (Voltaren gel, Fastum gel apod), antiedematika – proti otoku (Reparil aj). Popřípadě užívání protizánětlivých léků peroralně, samozřejmě po domluvě s lékařem (všeobecný lékař, ortoped). Důležitou součástí konzervativní teapie je rehabilitace, kdy se využívají různé druhy fyzikální terapie (ultrazvuk, elektroléčba- diadynamik, magnetoterapie, laser a v některých případech se využívá i rázová vlna.
V poslední době se ukazuje, že se nejlepšího efektu dosáhne pomocí HILT terapie (high intensity therpy). Jedná se o vysokointenzivní laser, který má mnohonásobně větší efekt než klasický laser využívaný běžně k terapeutickým účelům. Problém je, že zatím není v rehabilitačních centrech či nemocnicích tak běžně dostupný. V rámci fyzioterapie se využívají nejrůznější metody k uvolnění přetížených svalů (měkké techniky, strečink, postizometrická relaxace a další). Neméně důležitá je i aktivace protilehlých a často oslabených svalů vhodně zvoleným cvičením. Dále se využívá kineziotejping. V první fázi lymfatický tejp pro odstranění otoku a později i jiné druhy tejpu, které se zaměřují na optimalizaci svalových funkcí a podpoře správného postavení v kloubu.
Také se mohou aplikovat různé druhy zábalů jako například Priessnitzův obklad. Poměrně často se také využívají nejrůznější ortézy, které mají v určitém stádiu také svůj význam. Pokud konzervativní terapie není účinná, přistupuje se k injekční aplikaci kortikosteroidů nebo dnes již i nekortikoidní látky, které jsou mnohem šetrnější pro místo vpichu nebo je možné přistoupit i k operačnímu řešení. Operační řešení je však krajní řešení, často u nedostatečně spolupracujícího pacienta nebo špatně zvolené terapie. Celkově je velmi důležité vhodně kombinovat, načasovat a dávkovat jednotlivé druhy terapii. Každý odborník má trochu jiné způsoby a zkušnosti, jak pacientovi ulevit od bolesti a zbavit obtíží, nicméně je důležité v takovém případě odborníka vyhledat a důsledně respektovat jeho rady. Nejdůležitější je hlavně respektovat dobu absolutního klidu a nechat tělu čas na přirozenou regeneraci.
V neposlední řadě je důležité zmínit, že je třeba léčit nejen následky přetížení, ale i příčinu. Někdy je proto důležité zhodnotit kvalitu techniky jednotlivého sportu nebo pohybového stereotypu, jak dlouho probíha doba pro regeneraci či jaké kompenzační cvičení jedinec využívá. Prevence je však nejdůležitější. Pokud budeme dostatečně ctít zásady prevence (dostatečná warm up fáze, kvalitní provádění techniky sportu, strečing po zátěži, kompenzační cvičení a dostaečně dlouhá doba pro regeneraci) můžeme se výše zmíněným obtížím zcela vyhnout.
Bc Václava Kozohorská
Rehabilitačně regenerační wellness centrum Svaté Pole