Trendy ve zdravém stravování: Rozhovor s PharmDr. Staňkem
Patříte k odborníkům, kteří mají největší praktické zkušenosti se snižováním váhy a s přípravky, které jsou k tomu určeny. Jaké chyby dělají vaši klienti nejčastěji? Většina lidí s nadváhou i obezitou, kteří k nám přichází poprvé, mají velmi mylné představy o tom. jak by měl jejich jídelníček vypadat. Přispívá k tomu kvalita informací, které jsou snadno k dispozici i vzdělávací systém. Během pravidelných návštěv jsou pak zaznamenávány běžně dietní prohřešky a menší disciplinovanost i snaha snížit váhu co nejrychleji bez velké motivace si ji následně udržet.
Máte 20 let praxe v oboru, jak se mění přístup k dietám? Co se za tu dobu změnilo?
Za posledních 30 let ( to je od doby když jsem ukončil studium klinické farmacie) se prakticky nezměnilo vůbec nic na tom, že zdravotní systémy kdekoliv v Evropě prakticky ignorují možnost dietní léčby nadváhy a obezity a omezují se až na úhradu léčby následných zdravotních komplikací. Lidé proto hledají pomoc kde se dá a daří se agresívnímu obchodu s hubnutím, který je většinou organizován nadnárodními společnostmi. Ten je čím dál profesionálnější v tom, jak úplně a ještě opakovaně vyprázdnit lidem peněženku.
Jaké jsou nyní ve zdravém stravováni trendy?
Lidé zrovna nepatří k živočišným druhům u kterých by v chování převládal zdravý rozum a pud sebezáchovy. Obecně se v Evropě stále více daří trhu s biopotravinami. Je to podle mého umělý trend vyvolaný samotnými výrobci , kteří už měli problém se uživit, díky neustálému, i politickému, tlaku na ceny. Stejné to bylo s „éčky“. Vytvořil se problém a ten vyústil v nějakou inovaci, která nebyla potřeba ( příkladem jsou změny v obsahu náhradních sladidel, či výměna zpravidla úplně neškodného glutamanu sodného za proteinové hydrolyzáty, které kyselinu glutámovou stejně obsahují). „Éčkománie“ ale už přestává pozvolna fungovat. „Naštěstí“ je pro spotřebitele velmi snadné pochopit, že životní prostředí je čím dál horší, protože mu přináší zdravotní problémy. Biopotraviny jsou pak tím „správným“ řešením problému. Myšlenky biopotravin, jako součásti určitého životního stylu a pozitivního vztahu k přírodě, bylo podle mého názoru komerčně zneužito a není asi cesty zpět. Rozumný trend zatím žádný nevidím.
Jako první jste zařadil do dietních plánů pro své klienty britskou značku Slim Pastu. Co Vás k tomu vedlo?
Slim Pasta je podle mého názoru první výrobek tohoto druhu, který neignoruje preference evropského spotřebitele. Domnívám se, že je vyrobena z dostatečně kvalitní suroviny a jednotlivé výrobky mají skvělou texturu.
Jak vaši klienti reagují na Slim Pastu, v jakém denním režimu ji jedí?
Na počátku dietního režimu Slim Pasta pomáhá zvládat první těžkosti, které souvisejí se změnou výživového složení jídelníčku a omezením velikosti porcí. Výtečná je pak pro období , kdy je dosaženo cílové váhy a kdy je potřeba pozvolna navyšovat energetický příjem. Slim Pasta pak pomůže i váhu udržovat, když jí nahradíme běžnou přílohu, která je zpravidla velmi bohatá na škrob a někdy i na tuk.
Slim Pasta obsahuje glukomannan. Jaké jsou jeho blahodárné účinky?
EFSA (European Food Safety Authority) uvádí, že glukomannan v rámci nízkoenergetické diety přispívá ke snížení hmotnosti. Toto tvrzení o příznivém účinku může být použito u potravin, které obsahují 1g glukomannanu v kvantifikované porci. Zároveň musí být dosažen příjem glukomannanu v množství 3g denně ve třech dávkách po 1g Glukomannan také přispívá k normální hladině cholesterolu. Příznivého účinku dosáhneme při přívodu 4g glukomannanu denně . Glukomannan má ale více účinků na trávicí ústrojí, jeli správně používán a je to zcela jedinečná vláknina.
Jak je možné, že obsahuje pouze 9 kalorií na 100 gramů?
Glukomannan je jedinečný také tím, že dokáže vázat velké množství vody a má výborné vlastnosti technologické. Energetická hodnota vlákniny je stanovena na 2 kcal na 1g. Slim Pasta pak obsahuje jen glukomannan. Osobně bych vlákninu do energetické hodnoty jídelníčku nezapočítával, protože to nemá smysl a je to navíc zápočet velmi sporný. I z toho důvodu, že běžný mikrobiom evropana není pravděpodobně schopen glukomannan fermentovat.
Můžete nám popsat rozdíl mezi Slim Pastou a jinými výrobky z konjaku?
V prvé řadě bych rád uvedl, že konjak, neboli Zmijovec nepovažujeme za zeleninu. Použití mouky z konjaku má velkou tradici v Číně a Japonsku. Dříve se jeho hlízy sušily a mlely. Mouka se potom přidávala do jiných druhů a používala se na pečení i výrobu nudlí. Běžná vždy byla i při výrobě cukrovinek. Později se vláknina začala extrahovat podobně jako škrob u brambor. Tento proces se stále zdokonaluje a zároveň se zlepšuje čistota vlákniny. Hlízy jakékoliv rostliny mají tendenci kumulovat určité látky včetně těch toxických. Hlízy často obsahují příliš vysokou koncentraci 34dihydroxyaldehydu, který pak dráždí trávicí ústrojí. Kvalita samotné vlákniny závisí i na místě pěstování i na speciálních odrůdách, které třeba produkují glukomannan s vysokou viskozitou či vlastnostmi, které se hodí pro určitý technologický postup, jako je například výroba nudlí. Slim Pasta zatím představuje světovou špičku jak po stránce technologické, tak po stránce vlastností, které evropský spotřebitel preferuje.
